Poprvé na tábor…
Vzpomenete si na svůj vlastní „první tábor“…Co se vám líbilo, co ne, čeho jste se báli a co vás bavilo a těšilo…
Možná ta následující porovnání mohou znít směšně, ale na první dny v mateřské škole se děti vždy nějaký čas připravují, a ještě víc i na školní začátky v první třídě. Podobnost je však na místě – dítě vždy vstupuje do neznámého prostředí. Dokonce, i když pojede se starším sourozencem, ten má často jiné starosti a zájmy, než se „starat“ o mladšího brášku nebo sestřičku.
Zcela zásadní chybou pak je stresování dítka výroky, co všechno bude muset, neblahá jsou slova: „Oni ti ukážou, co je pořádek… Tam budeš muset poslouchat…“ Nelze se pak divit, že se mu nebude chtít… Mluvte s ním raději o tom, co může čekat hezkého, zábavného, zajímavého.
Dále připojujeme ještě shrnutí letitých zkušeností…
- Pečlivě zvažujte typ tábora, na který chcete dítě poslat i to, co uslyšíte od jeho vedoucích. Bude tam mít vaše dítě další vrstevníky, případně už nějaké známé?
- Pouvažujte, jaké fyzické nároky dítě čekají? Nebojí se tmy? Není někdy zbytečně lítostivé, nebo naopak hyperaktivní? Zkušení vedoucí dovedou mnohé problémy vašeho dítěte vyřešit, ale musí o nich předem vědět právě od vás rodičů.
- U „prvotáborníků“ je opravdu nutné, abyste se seznámili s vedoucími a výborné je, má-li šanci setkat se s budoucími druhy dřív, než až při odjezdu na tábor.
- Při přípravě vybavení na tábor se řiďte doporučením vedoucího příslušného tábora. Doby, kdy jste na tábory jezdili sami, jsou nejspíš už dávno pryč.
- Buďte co nejsdílnější k vedoucím, klidně prozraďte i drobné fígle, které „fungují“. Vedoucí sice nemá na starosti pouze vaše dítko, ale na vyslechnutí podrobností o trampotách a zkušenostech s jejich překonáváním si ten dobrý najde čas, zvláště u „prvotáborníka“.
- Rozhodně nezatajte žádné problémy, například z obavy, že když je „prozradíte“, dítě nebude na tábor přijato. Není nic horšího než tento postup.
- Pozor na jídlo, kterým vybavíte dítě na cestu. Krásně osmažený řízek i šunka, vložená do housky může za pár hodin v letním vedru zezelenat a táborový zdravotník a vedoucí (někdy i nejbližší lékař) si pak lámou hlavu, z čeho vaše dítě hned trpí bolestmi žaludku, či ještě horšími střevními potížemi.
- Posílaní balíčků s jídlem na tábory není nutné. a pochoutky všeho druhu jsou výborným lákadlem pro mravence, vosy, včely, leckdy i hlodavce.
- Pište. a současně brzy reagujte na sdělení z korespondence dítěte – pochvalte úspěch, pochlubí-li se jím děcko, povzbuďte, naznačuje-li problém. Rozdáte-li před táborem adresu širšímu příbuzenstvu a dohodnete-li se s nimi na korespondenci (stačí pohledy), „prvotáborník“ je z bohaté a povzbuzující korespondence blažený.
- Nedejte na první či druhý dopis, pohled či mobilní volání: „Mami, tati, mně se tu nelíbí, přijeďte si pro mě..!“ Důvodem může být nejčastěji opravdu jen nezvyklost prostředí a běžného táborového života, okamžitý či náhodný nezdar v nějaké hře. Máte-li pochybnosti, spojte se s vedoucím tábora, jistě vám už před táborem sdělil kontakt. v devadesátidevítti případech ze sta po táboře uslyšíte, jak to všechno bylo báječné.
- Nezapomeňte či nezaměňte datum a hodinu příjezdu z tábora. Čekání po příjezdu – jestli rodiče zapomněli přijít – je nedobrou tečkou za zážitky z tábora samotného a svědčí o tom, že dítě bylo odloženo.